Africká savana
Pavilon Africká savana představuje jeden z nejúžasnějších biotopů světa. Expozice imituje původní prostředí, jsou zde umělé i skutečné stromy, skály a kameny. V pavilonu je instalována i váha, pravidelně zjišťujeme hmotnost našich slonů.
Zvířata v pavilonu
Hlavními obyvateli pavilonu se stali sloni afričtí a jejich blízcí příbuzní, damani skalní. Slon africký (Loxodonta africana) dosahuje hmotnosti přes 6 tun a výšky i přes 3 m. Má ze všech zvířat největší uši. Největší kel slona afrického měřil 3,45 m, měl obvod 62 cm a vážil 133 kg. Afričtí sloni žijí ve stádech složených ze samic a jejich mláďat. Samci, jakmile dospějí, jsou ze stáda vyhnáni a žijí samotářsky. To je příčinou problémů s chovem slonů v lidské péči, neboť samice i mláďata při dobrém vedení bez problémů poslouchají své ošetřovatele a považují je za výše postavené ve stádě. Jakmile však samec dospěje, začne být neovladatelný a nebezpečný jak pro návštěvníky, tak i pro ošetřovatele, protože ani v přírodě již nikoho neposlouchá. Proto sloní býky chovají jen ty nejlepší zoologické zahrady. S tím souvisí i skutečnost, že africké slony množí v lidské péči jen několik zahrad.
Slonům příbuzní jsou damani skalní (Procavia capensis). První damani žili ve středních a mladších třetihorách již před 40 miliony let a tehdy dosahovali velikosti lva. Protože v tu dobu nežili v Africe koně, velcí pradamani nahrazovali tuto skupinu. Dnešní damani představují trpasličí formy celé skupiny, na rozdíl od slonů, kde vývoj šel od malých forem k formám obrovským. Mají celou řadu znaků společných se slony, jako např. na nohou nehtovitá kopýtka, přilnavé polštářky na chodidlech, mléčné bradavky umístěné na prsou a z tlamy vyčnívající malé kly u starších jedinců. Afričtí domorodci odedávna nazývali damany „malými bratry slonů“. Damani skalní žijí v rodinných skupinách na skalních masivech Afriky a Arabského poloostrova. V roce 2006 se v novém pavilonu narodila první mláďata v historii zoo.
Expozice hrabáče kapského
Jedním z nejzajímavějších afrických zvířat je hrabáč. Zvíře zavalitého těla, velikosti menšího prasete, s nápadně dlouhým rypákem a velikými ušima je atraktivní, i když spí. Jako tvor s převážně noční aktivitou prospí hrabáč větší část dne, v noci shání potravu. I když jsou hrabáči úplně jiným samostatným druhem, způsobem života nejvíce připomínají mravenečníky. Hlavní potravu hrabáčů tvoří termiti, které chytají pomocí dlouhého lepkavého jazyka. Hrabáč, jak již napovídá jeho jméno, si dokáže silnými končetinami s mohutnými drápy hloubit nejenom doupata na spaní, ale rozhrabat i pevná termitiště.
Hrabáči jsou v zoologických zahradách málo chovanými zvířaty. ZOO Dvůr Králové se v Česku stala druhou zahradou, kde ho můžete vidět. Nová expozice pro našeho hrabáče byla vybudovaná v pavilonu Africká savana a slavnostně otevřena 28. února 2015. Samec Eko jí dostal jako dárek k druhým narozeninám, které právě ten den oslavil. Eko k nám přišel ze Zoo Jekatěrinburg, původně byl vedený jako samice. U hrabáčů je ale zjišťování pohlaví velmi obtížné, provedené genetické testy teď ukazují spíše na samce. Až bude jeho pohlaví definitivně určeno, budeme shánět druhého jedince zvíře do páru a snad se nám podaří hrabáče v budoucnosti i rozmnožit.
Něco z historie
Budova byla postavena na místě starého pavilonu slonů v listopadu 2005. Pavilon Africká savana poskytl domov jak slonům africkým, tak jejich nejbližším příbuzným damanům. Výtvarné pojetí vnitřní expozice imituje přirozené prostředí slonů - savanu s termitišti, baobabem a akáciemi. Celková plocha pavilonu je 887 m2 a vnitřní expozice slonů má 320 m2.
