Historie a současnost

ZOO Dvůr Králové má více než 60letou historii. Během této doby se změnila z původního malého zookoutku v jednu z největších zoologických zahrad v Česku a jednoho z nejvýznamnějších chovatelů afrických zvířat ve světě.

Královédvorská zoologická zahrada vznikla na území původního soukromého parku s kopií renesančního zámku v blízkosti Vídně, kterou nechal v roce 1905 postavit továrník Richard Neumann. Po znárodnění textilního průmyslu v roce 1945 vzniklo ve vile městské Vlastivědné muzeum, jehož součástí se postupně staly klece s evropskými zvířaty – základ budoucí zoo.

Zoologická zahrada byla oficiálně otevřena pro veřejnost dne 9. května 1946 na ploše pouhých 6,5 ha. Prvním správcem zoo a zároveň kustodem muzea byl v letech 1946–1953 Josef Fabián. Především v prvních desetiletích byly jednotlivé klece a výběhy stavěny svépomocí. Mezi nejvýznamnější patří adaptace původního palmového skleníku na Tropický pavilon s opicemi, ptáky a prvním královédvorským lvem nazývaným Rémus.

50. a 60. léta: Zoo se modernizuje

K významnému rozvoji zahrady došlo za Františka Císařovského (ředitelem 1956–1965). I když řada akcí byla stále prováděna svépomocí, vznikly první moderní velké pavilony (terárium, výběh ledních medvědů, pavilony šelem, pavilon pro slona aj.). Celková plocha zoo se zvětšila na 28 ha a kolekce zvířat byla rozšířena o řadu vzácných a exotických druhů. Zároveň vzrůstala i návštěvnost, která dosáhla téměř 250 tisíc osob ročně a výrazně se zvýšilo postavení ZOO Dvůr Králové mezi ostatními československými zahradami.

Africké expedice

Dalším mezníkem byla 70. léta, kdy zoo zorganizovala osm expedic do různých zemí Afriky a dovezla kolem 2 tisíc zvířat. Specializaci zahrady na africkou faunu prosadil Ing. Josef Vágner, CSc. (ředitel 1965–1983). Dovezená zvířata (především kopytníci, ale i šelmy, opice a plazi) dala základ unikátním chovům, které ze zahrady činí jedinečnou genobanku afrických kopytníků na evropském kontinentě.

Co se dá stihnout za tři roky

Významným modernizátorem a realizátorem nových expozičních trendů v zahradě byl Ing. Jiří Svoboda (ředitel 1984–6), který zahájil výstavbu expozic a výběhů imitujících přirozené prostředí, zrušil v celé zoo zábradlí a zahájil zakrývání budov a plotů palisádami a vegetací. Zahájil také výstavbu řady objektů, bez nichž by nemohlo později dojít k otevření Afrického safari pro veřejnost. To bylo poprvé představeno návštěvníkům MVDr. Pavlem Sukem (ředitel 1988–1990) 8. května 1989.

RNDr. Dana Holečková

Pod vedením ředitelky RNDr. Dany Holečkové dosáhla královédvorská zoo výjimečných úspěchů v chovu nosorožců, žiraf, zeber, buvolů a řady druhů antilop. Držela si postavení jedné z nejznámějších i nejslavnějších českých zoologických zahrad a také největšího chovatele afrických zvířat v Evropě. Za působení Dany Holečkové také začala výrazně vracet africká zvířata do jejich domoviny, a to včetně tak významných druhů, jako jsou nosorožci. Jako jediná v Česku nabízí v létě (od května až do konce září) Africké safari, v němž návštěvníci projíždějí vlastními vozy nebo ve speciálně upravených safaribusech mezi volně vypuštěnými zvířaty – kopytníky a ptáky.

Současnost

V současnosti vede zoo MVDr. Přemysl Rabas. Pod jeho vedením se zoo důsledně zaměřila na prezentaci africké fauny. Africká specializace zoo se projevuje nejen ve skladbě chovaných druhů, ale zoo návštěvníkům zprostředkovává i africkou kulturu. Stále drží největší kolekci afrických zvířat v Evropě a nabízí jedinečné zážitky při jízdě mezi volně se pohybujícími zebrami, antilopami či ptáky. Kromě velkých skupin žiraf a nosorožců je možné vidět i slony, šimpanze, okapi a stovky dalších zvířat. V tropických pavilonech na návštěvníky čekají krokodýli s rybami a želvami, ale také jedovaté kobry či mamby a volně poletující ptáci. To vše v prostředí prodchnutém exotikou, kde je možné ochutnat africká jídla, poslouchat africkou hudbu a kochat se africkým uměním. K tomu přibylo několik velkolepých dětských hřišť, lanový park a od července 2015 i jediné lví safari ve střední a východní Evropě, kde mohou návštěvníci vlastními vozy projíždět mezi smečkou volně se pohybujících lvů.