A zase kluk! ZOO Dvůr Králové slaví druhé letošní mládě nosorožce dvourohého
Datum: 14.06.2016
Během pouhých pěti dnů se v zoologické zahradě ve Dvoře Králové narodilo druhé mládě nosorožce dvourohého a opět sameček. Zatímco ve volné přírodě žije jen několik stovek jedinců tohoto druhu, ve dvorské zoo se narodilo už 43 mláďat. Tři z nich se zahradě podařilo vrátit zpět do Afriky. Přesun dalšího jedince se plánuje na konec června tohoto roku.
Mládě přišlo na svět v pondělí 13. června v noci šestileté samici Evě. Otcem je samec Davu, který se tak letos stal už dvojnásobným otcem. „Stejně jako v případě prvního porodu ve čtvrtek 9. června proběhlo i tentokrát vše bez komplikací a bez zásahu ošetřovatelů. Mládě je prvním potomkem samice Evy a celkově čtvrtým samce Davu,“ přibližuje kurátor kopytníků Jiří Hrubý.
„Narození mláďat během pěti dnů je pro nás příjemným překvapením, protože matky, samice Jasmína a Eva, se ve dvorské zoo narodily s podobným časovým odstupem šesti dnů před šesti a půl lety,“ popisuje ošetřovatel Jan Žďárek.
První letošní mládě nosorožce dvourohého se narodilo samici Jasmíně ve čtvrtek 9. června. Po včerejším porodu druhého mláděte čítá skupina nosorožců dvourohých ve dvorské zoo 17 jedinců, což je největší skupina chovaná v Evropě.
Na konec června je naplánován převoz dalšího nosorožce dvourohého z dvorského chovu, samice Elišky, do národního parku Mkomazi v Tanzanii. Eliška se připojí ke skupině nosorožců, kterou sem dvorská zoo vrátila už v roce 2009 a která pod africkým sluncem úspěšně odchovala už dvě mláďata.
Konto WILDLIFE: 264350610/0300
Budeme rádi, pokud se k nám přidáte a budete zvířatům, zejména v Africe, pomáhat s námi! Přispějte na naše konto Wildlife, které slouží přímo k financování konkrétních záchranných projektů. Jde především o transporty zvířat, veterinární zákroky, ale i o zabezpečení zvířat v Africe pomocí obojků nebo zlepšení systémů, které chrání zvířata před pytláky. A výhledově vidíme náš úkol i v práci s komunitami, které žijí v oblastech, kam zvířata vracíme. Bez účasti místních lidí, bez toho, že sami budou mít zájem svou úchvatnou přírodu chránit, by totiž žádná africká zvířata neměla šanci - a na mnoha místech si Afričané svých zvířat už umějí vážit.
